Sirius, nebo podomácku Voříšek je sedmiletý pes slovenského čuvače. Původní majitelka ho přivedla do útulku Bouchalka z nepochopitelného důvodu- pes je příliš chlupatý…
Z Bouchalky se Voříšek dostal na statek v Číčovicích v roce 2009 kde žil a měl působit jako hlídací pes, až do 6. listopadu roku 2012, kdy ze statku utekl a srazilo ho auto. Voříšek po nehodě doputoval zpět na Bouchalku, kde byl předán do péče smluvnímu veterináři Karlovi Klausovi, který odoperoval velice nekvalitně tříštivou zlomeninu kosti stehenní tak, že kost zahřeboval „intramedulárním hřebem“ (viz foto) a vyjmul úlomky kostí. Pouhé čtyři dny po první operaci musel být pes reoperován, protože intramedulární hřeb se začal z kosti tlačit ven, psovi způsobovat velký otok, bolesti a bylo nutné drát vyjmout. Psa se ujala současná majitelka- Nikola Hoznourková a pomocí MVDr. Dagmar Minaříkové zařídila novou operaci u pana doktora Duchka ve Vetcentru Stodůlky, kde pan doktor kost stehenní zreoperoval, sešrouboval šesti šrouby a vyjádřil naprostý nesouhlas s předchozím postupem veterináře útulku Bouchalka a zároveň obavu z dalšího osudu psa- kost stehenní byla v dezolátním stavu, částečně následkem nehody, částečně následkem prvního zásahu veterináře. Pan doktor Duchek doporučil MVDr. Klausovi navrátit nové majitelce vynaložené finance za špatně odvedenou operaci, což pan Klaus učinil. Voříšek po operaci místo zpět na Bouchalku a nebo na statek v Číčovicích putoval do nového domova k Nikole. Původní záměr byl ponechat šrouby v kosti natrvalo, vzhledem k rozsahu poškození kosti, ale v květnu roku 2014 byly vyjmuty z nohy ven, protože došlo k jejich poškození, zbytky dvou poškozených šroubů má Voříšek v noze dodnes.
7.11. 2012- Sirius den po první operaci MVDr. Klausem
operační zpráva MVDr. Klause
Intramedulární hřeb MVDr. Klause, který měl sloužit k fixaci tříštivé fraktury femuru.
Sirius po druhé operaci, 10.11.2012 MVDr. Duchkem z Vetcentra Stodůlky. Při operaci byl vyjmut intramedulární hřeb a nahrazen šesti šrouby!
Voříšek po roce a půl po operací MVDr. Duchkem- stav nohy před vyjmutím šroubů z femuru. (Voříšek si šrouby poškodil).
Osm dní po třetí a poslední operaci
poškozený šroub, který měl Sirius v noze rok a půl
Nalevo rtg snímek po operaci MVDr. Klausem a napravo rtg snímek po operaci MVDr. Duchkem
Rtg snímek po všech operacích- výrazný posun pánve a páteře mimo fyziologickou osu po srážce s automobilem.
Při druhém ošetření proběhlo kompletní srovnání pánevní kosti i bederní páteře a čekali jsme, jak pes na rehabilitaci zareaguje. Zpráva od majitelky zněla opět pozitivně- Voříšek začíná nohu zatěžovat stále víc. Myšlenky na amputaci končetiny se pomalu stávaly minulostí. Po dalších několika ošetřeních bylo stále jasněji znát, že Voříšek se výrazně zlepšuje. Podle slov majitelky i lidé v okolí zaznamenali pozitivní změnu. Při poslední návštěvě Voříška jsem byla přivítaná veselým psem, který ke mně přiběhl po všech čtyřech nohách…změna obrovská, skoro jsem myslela, že mě vítá jiný pes.
Velkou zásluhu na průběhu rehabilitace má jeho majitelka, která dbá na přísun kvalitních doplňků stravy, a celkovou, velmi kvalitní péči. Voříšek konečně přibral na váze, celková kondice i psychický stav se výrazně zlepšil, noha se mu začíná krásně nasvalovat…Sirius je obrovský bojovník s velkou vůlí. Naštěstí se dostal k současné majitelce, pro kterou je vším. Tento případ je ukázkou toho, že kde je vůle, je i cesta. K té vůli je zapotřebí pořádný kus štěstí, protože ani vůle není všemocná.
Je mi ctí se podílet na zkvalitnění života Voříška po autonehodě a věřím, že jeho stav se bude nadále zlepšovat. Společnými silami se nám podařilo zabránit zhoršování stavu a případné amputaci končetiny a pomoci psovi vést plnohodnotný a spokojený život po boku své majitelky.
Autorka článku : Zuzana Wildmannová
BELGIAN FOX- fyzioterapie psů
www.fyziopes.cz
článek byl zveřejněn se souhlasem majitelky psa Nikoly Hoznourkové
fotografie poskytla Nikola Hoznourková
Kéž by bylo takových lidí jako ji Niki víc…. Srdce na pravém místě.
To každopádně 🙂
S článkem souhlasím a myslím, že si stejně každý může za svoje nemocí sám. Každá nemoc se snaží člověku něco říct a je na každém, jestli to přijme, nebo to bude přehlížet.